O parcích Severní Ameriky by se dalo psát ještě dlouhou dobu, nicméně je třeba dát prostor dalším tématům a fotograficky zajímavým oblastem. Doufám, že vám seriál byl přínosem ať již v oblasti námětů, jak co fotit, tak v případných přípravách na vaši vlastní cestu za přírodními poklady jihozápadu USA. Jak jsem avizoval, vypravíme se dnes v závěru do dvou známých utažských parků Bryce Canyon a Zion National Park.
Bryce Canyon
Snad každý již viděl nějaké fotografie tisíců rozeklaných věží z červeného pískovce, často označovaných také jako tzv. „Hoodoo“, které na vás mohou uvrhnout kletbu. Podle Paiutů, indiánského kmene, který před příchodem bělochů oblast obýval, byly tyto útvary legendární zkamenělí lidé. První mormonský přistěhovalec Ebenezer Bryce se však o parku vyjadřoval více prozaicky: „Děsné místo, když se vám sem zatoulá kráva!“Bryce Canyon byl ustanoven národním parkem již v roce 1924, svou funkci však plní až od roku 1928. Před miliony let se na místě dnešního parku nacházelo veliké sladkovodní jezero, do kterého přinášely řeky množství pískových sedimentů a dalších minerálů. Žlutočervená barva je způsobena minerály železa a barva růžová manganem. Zhruba před 10–15 miliony let byla oblast vyzdvižena a začal proces jedinečné formy zvětrávání, která dala vzniknout útvarům, jak je známe dnes. Bryce Canyon byl vytvořen působením stálého cyklu mrazu a tání, který se zde opakuje v průměru 200× za rok. Dešťová voda, která se dostává do drobných trhlin, následně v noci zamrzá a expanduje, čímž dochází k neustálému rozrušování porézního materiálu a ke vzniku charakteristických věží.
PANÁČKUJÍCÍ „ČIPMANK“
Tito malí hlodavci proslavení v kresleném seriálu Chip a Dale jsou neodmyslitelnou součástí Bryce Canyonu. Svůj cirkusový výstup pro kousek vaší svačiny budou předvádět na každém kroku. Technické údaje: |
Park lze navštívit i v zimním období, kdy pestrobarevné věže kontrastují s bílou sněhovou pokrývkou. Nejkrásnější výhledy na kaňon jsou dle mého názoru z Inspiration Pointu a Bryce Pointu. Obě místa jsou vhodná pro ranní fotografování. Sunset Point, jak již název napovídá, poskytuje optimální večerní výhledy. S dlouhým sklem si odsud pěkně přitáhnete například známou formaci Amphitheatre. K fotografování není vhodná doba kolem poledne, kdy jsou stíny minimální a tvary velmi ploché. Optimální je vyrazit v letních měsících již po páté hodině ranní… Při plánování cesty doporučuji věnovat minimálně půl dne Red Canyonu na severozápadní příjezdové cestě. Pískovcové věže v této části jsou totiž sytě červené a – troufnu si tvrdit – i fotogeničtější než věže samotného Bryce Canyonu.
Zion National Park
Zion National Park je jedním z nejnavštěvovanějších parků, proto je vhodnější, nemáte-li rádi prodírání se hloučky turistů v „jarmilkách“, naplánovat vzdálenější trasy od hlavního údolí. Stejně tak pro zajištění místa v kempech, které jsou většinou obsluhovány na bázi „first come, first served“, je dobré dojet do parku co nejdříve. V sezoně je odpolední šance na volné místo pro stan takřka mizivá. Z pohledu Evropana nepůsobí Zion na první dojem až tak výjimečným dojmem, protože svým charakterem hodně připomíná evropské hory, ale při detailnějším prozkoumání budete žasnout nad rozmanitostí geologické stavby a bohatostí fauny a flory. Hebrejské slovo Zion znamená útočiště, útulek, což park skutečně je pro řadu jedinečných rostlin a živočichů. Název Zion lze také vykládat jako nebeské město Boha a pro mormonské usedlíky to byla inspirace k pojmenování oblasti.
Pokud vaše návštěva nespadne do období přívalových dešťů a chcete si odnést opravdu jedinečný zážitek, nevynechejte tzv. Subway v oblasti Kolob Canyons. Nebude to až tak zážitek fotografický jako spíše osobní. Trasa vede uzoučkým kaňonem ve spodní části oválného průřezu, který nápadně připomíná tunely metra – proto subway. Rozhodně však nepočítejte, že kaňonem projdete suchou nohou. V některých pasážích vám bude voda sahat po pás, a tak z fotografické výbavy berte s sebou jen to nejnutnější, co můžete bezpečně přenášet nad hlavou. Z výhledů nad hlavním údolím velmi doporučuji večerní výstup na Angels Landing. Užijete si zde i trochu adrenalinu. Finální úsek totiž šplhá po úzké hraně poslední části masivu vyčnívajícího nad údolím a je třeba se přidržovat ocelových lan. Výhled na „otevřenou učebnici historie geologie“ tohoto kontinentu je však nezapomenutelnou odměnou.
V závěru našeho seriálu snad ještě pár dalších tipů na jedinečná místa jihozápadu Spojených států, na která se již nedostalo prostoru, nicméně která stojí za to nevynechat:
- V Nevadě je to Red Rock Canyon State Park pár kilometrů na západ od Las Vegas a Valley of Fire u silnice 169 na severozápad od Las Vegas.
- V Kalifornii Kings Canyon a Sequoia National Park. Samozřejmě San Francisko, malebné město evropského charakteru s neuvěřitelně strmými uličkami a Hollywoodem zvěčněnou Lombard Streat. Fotografie západu slunce nad mostem Golden Gate z pobřeží na jeho jihozápadní straně se určitě zařadí mezi skvosty vaší galerie. Nezapomeňte ani na Josua Tree National Park se záplavou fotogenických a mystických Josua Trees.
- V Arizoně Canyon de Chelly, opředený bohatou indiánskou historií, kde se mimo jiné natáčela řada známých westernů. Pink Desert a Petrified Forest s jedinečně dochovanými zkamenělinami kmenů stromů starých až 200 milionů let.
- V Coloradu známé Rocky Mountains, neuvěřitelná skalní puebla Messa Verde, hrozivě strmý a hluboký Black Canyon of The Gunnison a vysoké pouštní duny – Great Sand Dunes National Park.
- V Idahu Craters Of The Moon National Monument.
- Ve Wyomingu Devil’s Tower National Monument.
- V Utahu pak další části Vermilion Cliffs, Coral Pink Sand Dunes State Park, Salt Lake State Park se stády bizonů, Kapitol Reef a řada dalších…
- Hodně štěstí a dobré světlo na všech vašich cestách!
Ondřej Brunecký, www.ViewART.cz | zdroj mediální partner |