V letošním roce se členové a příznivci projektu Week of Life setkali v květnovém termínu v Praze. To aby srazy nebyly stále na stejných místech a náročnost cestování se přiměřeně spravedlivě rozložila. Garantem a organizátorem tohoto srazu byl Milan Maxa, páteční program zajistil Romek Hanzlík a sobotní privátní prohlídku pivovaru a restaurace U Fleků zajistila Ludmila Maxová. Tak jak to všechno bylo.
Pátek 19. května 2017
Sešli jsme se v pět odpoledne na nejtradičnějším pražském místě, tedy na Václaváku pod koněm. Je to místo setkání mnoha další skupin a turistických výprav, ale partu WoLáků poznáte na první pohled. Ani ne podle toho, že všem na krku visí nějaký fotoaparát, v tomhle ohledu jsou japonští turisté nepřekonatelní. WoLáci jsou tak nějak barevnější a veselejší a to nejen navenek a když se někde srazí, tak je poznáte na první pohled.
Páteční program se z původně plánované přípravné schůze rozrostl o fundovanou exkurzi po Máchových a Kafkových stopách, pod vedením Romka Hanzlíka. Jistě není žádným tajemstvím, že Romek je v tomto směru uznávaný znalec a tak jsme měli možnost projít a navštívit mnoho míst, spojených se životem těchto dvou výjimečných spisovatelů.
Je pátek odpoledne, město je rozehřáté sluncem a všude jsou davy lidí, kterými se prodíráme za Romkem a zastavujeme na vybraných místech. Vzájemně jsme se většinou dlouho neviděli a tak často bezděky rušíme Romkův výklad a ne všechny zajímavé informace dokážeme vstřebat. Snad nám to Romek s pochopením promine. Každopádně je množství nových informací obrovské a kdo hraje tu hru, že dobrý den je ten kdy se dozví něco nového, tak dnes má svátek.
Původně navrhovaná prohlídková trasa o délce 27,6 km se dynamicky upravuje a mění podle zájmu účastníků, navštívíme hotel Century Old Town Prague, kde je ve vestibulu Kafková bysta, spatříme dům kde Mácha navštěvoval Lori a nakonec spatříme i stopy Rychlých šípů a nefalšovaného ježka v kleci na zdi. Můj osobní pocit je, že délka trasy byla minimálně dodržená.
Také další část pátečního programu je v Romkově režií, postupně se přesunujeme do čítárny Unijazzu, kde máme rezervovanou celou místnost. Je to velmi zajímavý klub v Jindřišské pasáži, kde je na baru kromě jiných dobrot připravena Zacapa, kterou Romek fotil pro propagaci … a dobře fotil, dali si všichni. Rustikální prostředí klubu fotografy jednoznačně zaujalo, stejně jako Romková badatelna v těsné blízkosti nebo dvoreček, jehož proměnu aktuálně mapuje ve svých týdnech.
Zbytek večera se povídá, fotí a blbne, Romek předává Máj těm co se zúčastnili projektu HitHit na jeho financování nebo o něho mají zájem a vrcholem je společná netypická skupinka v provedení, kdy všichni mají bosé nohy na stole. Tato velmi kontaktní fotografie vznikla ve zlomku sekundy, ale její celková příprava trvala skoro hodinu v naprosté pohodě, ono totiž po takové tříhodinové exkurzi v rozpáleném městě není nic příjemnějšího, než si zout boty. Kolem půlnoci končí provoz klubu a také tento skvělý pátek. Romku, Tobě za něho patří velký dík.
Sobota 20. května 2017
Sraz je v deset Na Výtoni, kde je opět parta WoLáků nepřehlédnutelná. Někdo ze včerejších účastníků chybí a někdo zase přibyl, pokud to někoho zajímá, tak přehled je zde. Vyrážíme směrem na Vyšehrad, kde na dnešní dopoledne Milan vyhlásil soutěž o nejlepší hřbitovní fotku. Soutěžní fotky jsou už zveřejněny a pokud máte zájem, tak se můžete také zúčastnit hlasování lajkem k jednotlivým fotkám. Hlasování končí o půlnoci 15.6.2017.
Program na Slavíně je jednoznačně určen: „Rozptýlit se“ … což se nám úspěšně podařilo. Dohromady nás pak dala až WoLovice 07, kterou ve speciální edici „pro Pražáky“ přivezl už tradičně Honza Vrba a svou vůni opět všechny svedla dohromady.
Následuje přesun k hlavnímu místu srazu, tedy k nejslavnější pražské restauraci a pivovaru U Fleků. Historie tohoto pivovaru se píše od roku 1499 a je to jediný evropský pivovar, kde se pivo vaří bez přestávky déle než 500 let. Flekovský tmavý 13° ležák se vyrábí pouze ze surovin z České republiky a to z vody, chmele a čtyř druhů ječmenného sladu. To všechno bez použití konzervačních přípravků a umělých barviv. Flekovské pivo ochutnáte pouze ve zdejší restauraci, která v osmi sálech a venkovní zahrádce pojme až 1200 hostů.
Všechny tyto informace a mnoho dalších zajímavostí jsme se dozvěděli během exkurze v pivovaru od samotného vrchního sládka Michala, který je synem Ludmily Maxové a které tedy patří sgrafitový nápis na zdi pivovaru „Blahoslavená je matka, která porodila sládka“.
Ano, tuhle V.I.P. návštěvu U Fleků spojenou s neomezenou konzumací piva zdarma nám zprostředkovala manželka Milana Maxy Ludmila, jejíž rodina pivovar od nepaměti vlastní. Zařídili vše spolu naprosto excelentně. Liduš a Milane, patří vám velký dík od všech zúčastněných a spokojených WoLáků.
Zbytek odpoledne až do večera proběhl v sále Václavka, který byl rezervován jen pro nás. Vedly se řeči, navštívili nás také místní harmonikáři, kteří zde dokreslují neopakovatelnou atmosféru Staré Prahy, konzumovaly se vybrané pochoutky zdejší kuchyně a samozřejmě se pilo Flekovské pivo.
Příjemná atmosféra postupně přešla do loučení a zbytek účastník usoudil, že už jsme nasezení dost a že vyrazíme na procházku. Skončili jsme na nedaleké náplavce, kde to s podvečerem krásně začíná žít a potkáte tam například Batmana, kraje tam živá hudba a je to prostě fajn. Úplný závěr pak zařídila Dadiduu v Atmosféře a tím Pražské WoLoviny 2017 skončily.
Fotografický záznam je k dispozici v albu Pražské WoLoviny 2017 a samozřejmě také v on-line albu, díky všem co do něho přispěli. Seznam účastníků je zde.
Za redakci Week of Life
Zdeněk Kamrla
Vítězem soutěže o nejlepší hřbitovní fotku se stává fotografie číslo 026, autor Zdeněk Kamrla. Cena mu bude zaslána. 🙂