„Fotografování je koníček, který mě provází celý život. Někdy jsem byl na jeho hřbetě, někdy pod kopyty a někdy jsme běželi každý jinou cestou…“ říká Ivan Anderle v úvodu svého fotografického webu.
Vybral jsem si jeho perfektně propracované snímky zádumčivé a současně nádherné skotské krajiny naprosto cíleně a úmyslně. Na náhody si v našem časopise stejně už dávno nehrajeme, že? Cit pro krajinu, jemné vnímání i nepatrných zbytků denního světla, velmi blízký vztah ke klasické kompozici – to jsou krásné vlastnosti fotografa, jehož snímky vám s radostí předkládám. Ivan začínal, asi jako každý z jeho generace, v dobách černobílé fotografie, zhlížel se ve fotkách Viléma Heckela, Tarase Kuščynského, Hájka, Plicky či Cartiera Bressona. Hltal prostě cokoli, jak říká: „…co nám období budování socialismu dovolovalo. Časopis Fotografie a Antonioniho Zvětšenina jsou pro mne nezapomenutelné hodnoty těch dávných let. Fotografoval jsem nějakým aparátem ruské výroby a později Flexaretou. Fotografoval jsem pořád a všechno.“Víc už citovat nebudu. O jeho celé současné tvorbě, fotografických kamarádech a o lásce k IR fotografiím a dalším se pohodlně dočtete na webu www.fotoanderle.cz.
Pohled z Quiraingu
Zmáčkl jsem spoušť a pokusil se zachytit ten prchavý okamžik. Tady nahoře, v horách Quiraingu, nemá čas žádnou cenu ani rozměr. Tento pohled tu byl, je a bude. Sedím na skále, dívám se dolů a snadno si představím období druhohor. Vidím zřetelně, jak se tam dole prohánějí všelijaké podivné potvory. Tamhle to je přece dinosaurus, o kousek dál stojí skupina edaphosaurů a u toho jezera je mazlíček tyranosaurus. Pasou se, bojují o území nebo se žerou navzájem. Je skoro poledne, vítr se otočil a fouká teď od hor k moři. Najednou se vše přestalo hýbat. Všechny ty potvory zvedly hlavu a zadívaly se směrem ke mně. Tyranosaurus jen vteřinku zaváhal, přešlápl na zadních tlapách a pak se rozběhl… Věřte mi, fakt si nevymýšlím. Stopy druhohorních zvířat můžete totiž vidět dole na pobřežních skalách, kde vás na ně upozorní informační turistické tabule. Lokace: Skotsko, ostrov Skye, Quering
Jak se vaří voda
Řeky ve Skotsku – to je něco úžasného. Přestože jsou velice krátké, sou bohatě vodnaté, neuvěřitelně divoké a mají velký spád. Na každé je plno peřejí, vodopádů a jen málokde je nějaká tišina. Přesto jsme na mnoha místech viděli vodáky s krátkým kajakem. Lokace: Skotsko, River Tulla
Fotoklika v 8:45:40
Abych byl úplně přesný, šlo to ještě cvaknout o deset vteřin dřív nebo do patnácti vteřin po daném čase. Ovšem mimo uvedenou dobu byl tento hezký ovčí hájek ve stínu nebo pršelo, případně lilo. To je ta „fotoklika“, kterou občas všichni máme, a jde jen o to být připraven a neměnit zrovna v tu dobu objektiv či kartu… Lokace: Skotsko, Loch Awe
Večer na Elgolu
Možná se vám zdá, že jsem si skotskou krajinu zamiloval víc, než je zdrávo. Ano, přiznám se bez mučení. Po krajině české je skotská země pro mě hned tou druhou „nej, nej, nej“. A přesně jako v Čechách jsou i ve Skotsku místa, jež mě oslovují více než jiná. Tohle je jedno z nich – Elgol. Už jen to tajemně znějící jméno. Řekněte si ho několikrát nahlas a pocítíte to také. Skučení větru, příboj moře, opuštěná pobřeží, mlhavé večery, tajemné ságy, ohně na skalách a neuvěřitelně výborná whisky. Tím vším promlouvá Elgol. Lokace: Skotsko, ostrov Skye, Elgol
Kamená historie
Na severním konci Loch Awe, třetího největšího jezera Skotska, je parádní zřícenina Kilchrum Castle. Dlouhý bažinatý poloostrov se skalním podložím na konci poskytoval přirozenou ochranu proti dobyvatelům. Ovšem co nedokázali útočníci, dokázal čas. Z hradu zbyla zřícenina a při naší návštěvě ji okupovali už jen rybáři. Podle řevu a počtu odhozených lahví za stany to vypadalo, jako by slavili chycení Lochnesky. Lokace: Skotsko, Loch Awe, Kilchrum Castle
Červená Lhota po skotsku
Stejně jako v Čechách patří k hlavním turistickým magnetům Karlštejn či Hluboká, ve Skotsku mají Donan Castle. Na místě, kde se setkávají tři různé mořské lochy (zálivy), stojí na ostrůvku tahle kamenná paráda, spojená s pobřežím jen delším kamenným mostem. Divoká krajina, těžké ocelové mraky, vytrvalý déšť a příliv s odlivem posloužily jako výtečná kulisa filmu Highlander aneb Borec z Vysočiny, jak to pěkně překládá kamarád Michal. Lokace: Skotsko, Eilean Donan Castle
Byl pozdní večer, pátý máj
Temná obloha, podivný šerosvit a všude kolem tklivá nálada – to vše mi připomnělo Máchův Máj. Příboj mořských vln plně nahradil i to ponuré hučení větru v korunách borovic. Bohužel, přijeli jsme o čtyři dny později a po Vilémovi, Hynkovi a Jarmile nezůstala ani stopa. Lokace: Skotsko, ostrov Skye, Elgol
Most k Tallisker whisky
O skotských mostech by mohla vzniknout celá fotokniha. Jsou to krásné, jednoduché, kamenné stavby, které sloužily, slouží a budou sloužit, aniž by si jakkoliv zadaly s moderní architekturou. Dnešní dokonale rovné silnice si nedovolí jim vnutit cokoli z moderních trendů stavitelství. Zúží se raději samy o trochu víc, jen aby můstek mohl dál sloužit. A tak i nadále zůstávají v krajině tyto krásné kamenné oblouky beze změn jako němé monumenty dávných časů. Lokace: Skotsko, ostrov Skye, Sligachan
Úkryt v mracích
Pro mne asi jedno z nejúchvatnějších míst v horách na Quiraingu. Je velmi těžko přístupné a zatraceně dobře schované před zraky turistů a náhodných fotografů. V dávných dobách tu Skotové ukrývali ovce před dobyvačnými nájezdy cizinců, kteří se připlavili po moři. Toto místo je většinou ukryto v mracích a mlze, takže jsem měl docela štěstí, že ho na chvilku osvítilo slunce (ty bílé tečky na levé straně vzdálenější plošiny jsou ovce, to jen podotýkám pro upřesnění rozměrů). Lokace: Skotsko, ostrov Skye, Quiraing
Poslední záběr dne
Ač je Loch Ness světově nejznámějším jezerem Skotska, pro Skoty je až na druhém místě. Prvním a nejvýznamnějším je Loch Lomond. Kromě toho, že je největší, má i 62 samostatných ostrovů, opěvuje ho několik písní a je po něm pojmenována výborná whisky. Po západu slunce se obloha zbarví dočervena, častěji než kdekoli jinde. Místa k focení bylo málo, a tak jsem stativ postavil kousek od břehu v půl metru hluboké sladké vodě. Značka na sloupku vykukujícím vedle mě z vody ukazovala, že jezerní hladina je přesně osm metrů nad hladinou moře. Lokace: Skotsko, úpatí Grampiánských hor, Loch Lomond
Rudolf Stáhlich, šéfredaktor časopisu FotoVideo
Mediální partner:
