New section WoL Interviews: Interview with Patrik Elias

For section WoL Interviews’ historic first interview we feature Patrik Elias, all-time leading scorer for the New Jersey Devils. The parallels between him and the Week of Life Project aren’t simply a shared origin in the Czech Republic and current success in the US, but also a mutual interest in the well being of others as exemplified by Elias’ activities with UNICEF.

FotoFest Znojmo: Výstava Mistrů WoL

Dne 2.9.2010 začíná další ročník třídenního fotofestivalu FotoFest Znojmo, kde jeho návštěvníci mají možnost zažít nejenom fotografování, ale také výstavy, přednášky, film i vinné putování. 

V pátek 3.9. se můžete těšit na výstavu fotografií Mistrů WoL Lenky Pužmanové, Martiny Štolbové, Jana Nožičky, kevina v. tona, Juraje Suchardy a v neposlední řadě také Zdeňka Dvořáka. V ten samý den proběhne i vernisáž výstavy fotografa ČTK Romana Vondrouše, která bude pokračovat besedou s tímto fotografem a na závěr se bude promítat film Adolfa Ziky s názvem Jan Saudek – V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu.

FotoFest Znojmo

Nenechte si ujít ani unikátní sobotní vinné putování za fotografií!

Více o programu a samotném festivalu naleznete na stránkách www.fotofestznojmo.cz.

 

Hezký den vám přeje tým Week of Life

Fotografování krajiny – Město 3

Fotografování krajiny- Město 3

Použití korekce expozice

Na svých cestách si budete jistě chtít vyfotografovat záběry zajímavých ulic nebo unikátních budov, které jste objevili. Vzezření budov se může lišit podle dopadajícího světla měnícího se s denní dobou a ročním obdobím. S pomocí světla a stínů můžete vytvořit nádherné snímky.

Pomocí korekce expozice vystihněte charakteristiky budovZkuste nastavit korekci expozice směrem k [-]. Pokud je budova osvětlena čelním světlem nebo bočním světlem, ztmaví korekce expozice směrem k [-] stinné části budovy a zvýrazní jasně osvětlené části. Snímek tak získá větší dojem hloubky.

Vzhled budov se podstatně liší podle toho, jakým způsobem na ně dopadá světlo. Při fotografování historických budov, zřícenin, slavných památek nebo zajímavých pouličních výjevů je důležité zvolit denní dobu s příhodným světlem. Náladu svých snímků můžete také měnit nastavením expozice. Ve většině případů pro zdůraznění stínů a vytvoření větší hloubky a atmosféry nastavte korekci expozice směrem k [-].

Porovnejte efekt různých hodnot korekce expozice

Co je dobré vědět

  • Pokud nesledujete nějaký speciální cíl, dávejte při komponování záběru pozor na horizontální a vertikální linie, aby se budovy na snímku nekácely. Pokud váš model fotoaparátu nabízí funkci [FRAME ASSIST], můžete na displeji zobrazit referenční mřížku usnadňující kompozici záběru.

Number of photos on WoL: 50.000

50 000 photographs – that is 50 000 captured moments in lives of people living across 31 countries of the whole world, 50 000 instants and memories, which will never be repeated and if so, they will not offer the same feelings and enjoyment you have experienced the first time.

Today, we’d like to thank you for this amazing number that adorns our website and which we can celebrate especially thanks to you, the members of the expanding family of the Week of Life project.

We hope that you will continue sharing your lives for many years to come and that we will celebrate together the extraordinary milestone of a 100 000 photographs.

Thank you,
Your WoL team

Remote places – Belize

Karel Kuran, Manager, Belize

The unspoiled nature, the diverse fauna and flora, the rich underwater world – all of which can be found in Belize, a small country on the eastern shore of Central America that can be passed through by car in a single day. Its territory is home to the remains of the Mayan culture dated back to the times between the 3rd and 8th century, when Belize was part of the Mayan Empire. Colonizers were present in the later era of the country as well. In the 16th century, the territory was under the rule of the Spanish and subsequently, British lumberjacks settled in. Belize is a country, where on one side you enjoy the beauties of nature and on the other, turn your head in disbelief looking at the living conditions (high number of citizens, primarily children infected with AIDS, poor hygienic conditions) the citizens live in during this advanced age.

Belize is located in Central America. For many Europeans, it is a very distant country, and in your case, it is not the country of your origin. Where do you come from and what path led you to Belize?

I come from the city of Vsetín in the Czech Republic. And how I ended up in Belize? From 2003 to 2005, I lived on the Caribbean island of Roatan, which belongs to Honduras, and worked as a scuba diving instructor. That’s where I met my wife Nicola, who’s from the United Kingdom and worked on her doctorate in marine biology on the island. After she was done with her research, we moved to England together. Nicola finished her studies and I continued working as a scuba diving instructor in the cold English waters. However, we kept dreaming and pondering about moving back to the Caribbean. Nicola was interested in working in this part of the world and eventually found a job in the south of Belize. We packed our things immediately and moved to Punta Gorda, Belize. Three weeks in, I found work as a manager of the TIDE travel agency. This was in the year 2008 and I, or rather we, are still in Belize.

Belize is well-known across the world for its unspoiled rich nature. It offers the second biggest coral reef in the world, attracting photographers from all over the world to take pictures of the local birds or scuba dive in the fascinating underwater world. Were you tempted by any of this?

A few years back, I lived to scuba dive (in Honduras as well as in England), but today, I don’t have much time. Despite that, I do have around 50 dives. Due to the fact that Punta Gorda is located on the southern shore of the country (scuba diving is much butter in the north) where the tourist industry is a little underdeveloped, I have to travel north to scuba dive. On the other hand, since the tourist traffic is low in the south, we have one of the most untouched jungles full off birds and wild animals. Sometimes I try to photograph birds, but my longest 135mm lens is not sufficient. If I am able to choose, I mostly enjoy photographing landscapes and nature in general. I also like to photograph people, festivals and carnivals of the Mayan villages, where the locals still live in wooden huts and keep to the old Mayan traditions.

You have stated ‘Manager’ as your profession. What does this position mean in this part of the world?

My job consists of running a small travel agency called TIDE Tours. It’s part of TIDE, a non-profit organization, which focuses on the preservation of the national parks in the south of Belize. I organize trips around Belize, be it a one day trip or an adventure for three weeks. One day trips to the Punta Gorda area the most popular. Tourists can experience the virgin soil of the nature, Mayan ruins, amazing farms specializing in the production of cocoa (the original Mayan way which dates a thousand years back), snorkeling and fishing. I am also in charge of accommodation and flight tickets for the tourists that come this far south. At the end of the year, I give all of the raised money back to the non-profit organization TIDE, which reinvests it into other projects.

Based on what you have said, you have a very interesting job in a magnificent part of the world. You have found your wife a long way from home. You and your wife must both miss your families, friends. How do you compensate for the distance between you and them?

It’s true that we miss our homes (family, friends, food – Czech for me and English for Nicola, the beer isn’t as good in Belize as it is at home, and you can’t get hold of a plum brandy here either). Although thanks to the internet, we can keep up with the news from home and friends. Facebook in particular is a great communication tool. And when we need to handle or arrange something urgently, we simply use the phone, possibly our parents call through a special IP address. The problem with telecommunications in Belize is that it is now state owned and the government blocks services such as Skype. They are trying to force the users of the internet to use telephones only, brining considerate amounts of money into the government’s treasury. Sometimes, we come home directly. The last time we were home was last Christmas and naturally we were there for our wedding in June 2010. Visiting our parents in Czech and in the UK is a complicated process in terms of organization and logistics and it is planned well ahead.

So you must be glad whenever you return to your homelands with your wife. A wedding is an exceptional event. How often are you able to visit your home towns?

We are of course happy to come home whenever possible. As I mentioned previously, we were home twice the past seven months, but that is a rare exception. It depends on where we currently live. It’s easy to go back home from the UK, as it costs a few sterling pounds with Easy Jet or some other low-cost airline. From Honduras or Belize, it is a little more financially demanding, thus the limited trips back home.

Many people can’t even imagine certain restrictions such as not being able to use Skype, an order coming from a government of the country they live in. Are there other political problems influencing ordinary citizens?

I wouldn’t call it political problems, even though there are things happening that make you (a European) stop and wonder how it is even possible. However, that is the case in most countries of the third world. For instance, when you wish to bring some things into the country (used personal things), you need to pay an import tax of 15 to 50% (the extent of the tax depends on the customs officer and on how many contacts you have). If you want to live in a country such as Belize, you need to reconcile with the fact that government officer’s work at a 20% pace and therefore you need to make contacts at the right places. The citizens of Belize (350 000 people live here) are used to it and nobody sees it as odd when for example the department of motor vehicles does not have the materials to make a driving license on stock and has to order them every time, making you wait for about 2 months before everything necessary arrives. These are however minor problems. The important thing is that Belize is an economically and politically stable country. You don’t have to worry about revolutions or coups, as it was the case in Honduras not long ago.

Is it possible to earn a living with your profession in a country like Belize? In addition, which group of people are well off and vice-versa?

I and my wife have stable jobs that accommodate for enough resources to be able to rent a house on the shore, feed ourselves and two big dogs and save something on the side as well. If one of us were to loose our job, we wouldn’t be able to make it financially. Belize is quite an expensive country to live in. The adjoining countries such as Guatemala, Mexico and Honduras are a lot cheaper. The reason for this is that unlike in the case of neighboring countries, everything has to be imported into Belize. And thanks to the import embargo on the neighbors, everything is imported from the United States. The food is as expensive as and sometimes even more expensive than it is in the United Kingdom. The price of Gas can be compared to prices in the Czech Republic. Obviously, there are a lot of poor people living here, especially in the villages but also in the capital, Belize City. Ones that are the best-off are the staff in the upper positions with the state administration, the owners of large companies (there are a few living here) and people that work for the international non-profit organizations effective in Belize. Employees of the tourist industry are also quite well off.

Are you planning to settle in Belize for good or is this just one of the temporary stops on a journey across the world full new adventures in life and career?

It is most probably one of the stops. Our working visas need to be updated every year and so far it looks as this will be our last year in Belize. Nothing has been decided yet, we will see what the future brings. We do not have any specific plans now.

How did you find out about the WoL project?

I found out about the WoL project only at my own wedding in June 2010. Zdeněk Dvořák was our photographer and during the preparations for the ceremony (he kept on photographing) we talked. When he found out that I live in Belize and enjoy photography, he mentioned WoL. It was the morning of my wedding day so I was able to perceive about 20% of what was going on around me. After all the official and ceremonial moments ended, we came back to the issue of WoL again. He showed me his weeks and I have to say I was impressed and consumed by the idea. For my first week, I documented the commotion of us moving from the Czech Republic to Belize. I must admit that taking 9 photos a day describing the mood and activities of each day is very challenging for me. I sit at the PC all day at work and then do the same at home. So I was a little surprised when I realized that I have photographed things, situations, moments and images which I haven’t noticed before, let alone photographed them. That is why I consider this project so interesting.

weeks of Karel Kuran

Počet fotografií na WoL: 50 000

50 000 fotografií, to je 50 000 zachycených momentů v životě lidí žijících ve 31 zemích světa, 50 000 vzpomínek a chvil, které se již nikdy nebudou opakovat a pokud ano, nikdy již nebudou stejné, nikdy již při nich nebudete cítit a zažívat to samé.

Dnes bychom vám rádi poděkovali za toto krásné číslo, které zdobí naše stránky a které teď můžeme slavit především díky vám, členům rozrůstající se rodiny projektu Week of Life!

Doufáme, že se s námi o své životy budete dělit i nadále a že spolu brzy oslavíme i krásnou stotisícovku!

Děkujeme,
váš tým WoL

Výběr fotografií ze sekce Foto dne

Svatba

Svatební den patří k jedněm z nejkrásnějších zážitků v životě dvou lidí, kteří se rozhodli stvrdit svůj vztah vstupem do manželství. Ať už spolu poté žijí až do své smrti a nebo se po nějakém čase jejich cesty rozejdou, nic to nemění na tom, že si prožili svůj den D a slůvkem ANO vyjádřili vzájemnou důvěru. Ke svatebnímu dni se váže mnoho tradic a zážitky si odnáší nejenom novomanželé, ale i svatební hosté. V dnešním fototématu jsme se právě na průběh svatebního dne zaměřili, zapátrali ve vašich příspěvcích a vybrali svatební směs, díky které teď můžete porovnávat, jak tento výjimečný den může probíhat.


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Stanko Abadzic, Učitel, Chorvatsko


Zuzana Bobovníková, Fotograf, Česká republika


Pavlínová Jandová, Mateřská dovolená, Česká republika


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Vera Lesenko, Důchodce, Rusko


Emílie Mrazíková, Důchodce, Česká republika


Juraj Sucharda, Obchodník, Slovensko


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Jan Novotný, Inženýr, Česká republika


Eva Mueller, Fotograf, New York


Milan Rejholec, Student, Česká republika


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Zuzana Bobovníková, Fotograf, Česká republika


Jiří Pergl, Podnikatel, Česká republika


Lukáš Augustyn, Žádná, Česká republika


Tomas Loewy, Fotograf, Florida


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Zuzana Bobovníková, Fotograf, Česká republika


Jana Kopecká, Administrativní pracovník, Česká republika


Max Pargachev, Hudebník, Rusko


Lenka Pužmanová ,Grafik, Česká republika


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Vera Lesenko, Důchodce, Rusko


Juraj Sucharda, Obchodník, Slovensko


Zuzana Bobovníková, Fotograf, Česká republika


George Bednář, Student, Česká republika


Alena, Nezaměstnaný, Česká republika


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Evgenia Lysenkova, Návrhář, Rusko


Milan Novák, IT, Česká republika


Emílie Mrazíková, Důchodce, Česká republika


Stanko Abadzic, Učitel, Chorvatsko


Pavlína Jandová, Mateřská dovolená, Česká republika


Sergei Rogozkin, Vysokoškolský učitel, Rusko


Zuzana Bobovníková, Fotograf, Česká republika


Emílie Mrazíková, Důchodce, Česká republika


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Eva Mueller, Fotograf, New York


Jan Novotný, Inženýr, Česká republika


Juraj Sucharda, Obchodník, Slovensko


Milan Rejholec, Student, Česká republika


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika


Milan Novák, IT, Česká republika


Vera Lesenko, Důchodce, Rusko


Zuzana Bobovníková, Fotograf, Česká republika


Emílie Mrazíková, Důchodce, Česká republika


Evgenia Lysenkova, Návrhář, Rusko


Zdeněk Dvořák, Speciální pedagog, Česká republika

Wedding Day

A wedding day belongs among the greatest memories in the life of two individuals, who decide to take thein relationship a step further and enter into holy matrimony. Whether they live happily ever after or eventually become separated, nothing can change the fact that they lived through their own individual D-Day together and expressed their mutual understanding with an ‘I do’. Various traditions are connected with wedding days and all the exciting memories are shared by newlyweds and wedding guests alike. Today’s photo topic offers a taste of such wedding days, selected from your documented sets, letting you compare the different courses which such an extraordinary day may take.

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Stanko Abadzic, Teacher, Croatia

Zuzana Bobovníková, Photographer, Czech Republic

Pavlínová Jandová, Parental leave,Czech Republic

Zdeněk Dvořák,Special education needs teacher, Czech Republic

Vera Lesenko, Retired, Russia

Emílie Mrazíková, Retired, Czech Republic

Juraj Sucharda, Businessperson, Slovakia

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Jan Novotný, Engineer, Czech Republic

Eva Mueller, Photographer, New York

Milan Rejholec, Student, Czech Republic

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Zuzana Bobovníková, Photographer, Czech Republic

Jiří Pergl, Enterpreneur, Czech Republic

Lukáš Augustyn, None, Czech Republic

Tomas Loewy, Photographer, Florida

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Zuzana Bobovníková, Photographer, Czech Republic

Jana Kopecká, Office-worker, Czech Republic

Max Pargachev, Musician, Russia

Lenka Pužmanová,Graphic designer, Czech Republic

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Vera Lesenko, Retired, Russia

Juraj Sucharda, Businessperson, Slovakia

Zuzana Bobovníková, Photographer, Czech Republic

George Bednář, Student, Czech Republic

Alena, Unemployed, Czech Republic

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Evgenia Lysenkova,Designer, Russia

Milan Novák, IT, Czech Republic

Emílie Mrazíková, Retired, Czech Republic

Stanko Abadzic,Teacher, Croatia

Pavlína Jandová, Parental leave, Czech Republic

Sergei Rogozkin, Professor, Russia

Zuzana Bobovníková, Photographer, Czech Republic

Emílie Mrazíková, Retired, Czech Republic

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Eva Mueller, Photographer, New York

Jan Novotný, Engineer, Czech Republic

Juraj Sucharda, Businessperson, Slovakia

Milan Rejholec, Student, Czech Republic

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Milan Novák, IT, Czech Republic

Vera Lesenko, Retired, Russia

Zuzana Bobovníková, Photographer, Czech Republic

Emílie Mrazíková, Retired, Czech Republic

Evgenia Lysenkova, Designer, Russia

Zdeněk Dvořák, Special education needs teacher, Czech Republic

Místa vzdálená – Belize

Panenská příroda, rozmanitá fauna a flora, bohatý podmořský život – to vše nabízí Belize, maličký stát na východním pobřeží Střední Ameriky, který hravě projedete za jeden jediný den. Na jeho území se nachází pozůstatky mayské kultury, pocházející z období mezi 3. a 8. stoletím, kdy byla Belize součástí mayské říše. Kolonizace se státu nevyhnula ani v pozdějších letech. V 16. století bylo území pod nadvládou Španělů a o něco později se na něm usídlili britští dřevorubci. Belize je zemí, kde se na jedné straně kocháte přírodními krásami a na straně druhé nevěřícně kroutíte hlavou, v jakých strašných životních podmínkách (velký výskyt osob a převážně dětí nakažených AIDS, špatné hygienické podmínky, …) její obyvatelé v dnešní vyspělé době žijí.

Belize se nachází ve Střední Americe. Pro mnoho Evropanů je to velmi vzdálená země, která není ani Vaším rodištěm. Odkud pocházíte a jaká byla Vaše cesta právě do Belize?

Já pocházím ze Vsetína v České republice. A jak jsem se dostal do Belize? Od roku 2003 až do roku 2005 jsem žil na karibském ostrově Roatan, který patří Hondurasu, a vyučoval jsem tam potápění. Také jsem tam potkal svoji manželku Nicolu, která je ze Spojeného království a na Roatanu v té době pracovala na doktoratuře v oboru mořská biologie. Po dokončení jejího výzkumu jsme se už společně odstěhovali do Anglie. Tam Nicola dokončila svá studia a já pokračoval ve výuce potápění ve studené anglické vodě. Stále jsme uvažovali a snili o návratu do Karibiku. Nicola se zajímala o práci v této části světa a po nějaké době ji našla na jihu Belize. Rychle jsme se sbalili a odstěhovali do Punta Gorda, Belize. Asi po třech týdnech jsem si našel práci jako manažer cestovní kanceláře TIDE. To bylo v roce 2008 a stále jsem, tedy jsme, tady.

Belize je po celém světe známá díky nezničenému přírodnímu bohatství. Je zde druhý největší korálový útes na světě a mnoho fotografů sem jezdí fotografovat ptáky či se potápět do úžasného podmořského světa. Potkala Vás tato lákadla?

Před pár lety jsem potápěním žil (jak v Hondurasu, tak v Anglii), ale teď, bohužel, na to nemám moc času. Přesto mám v Belize přes 50 ponorů. Vzhledem k tomu, že Punta Gorda leží hodně na jihu (potápění na severu je mnohem lepší) a v oblasti turistického ruchu je dosti zaostalá, musím za potápěním cestovat na sever. Na druhou stranu, když tu není takový turistický ruch jako na severu Belize, máme nejkrásnější panenskou džungli se spoustou zvířat a ptáků. Občas se snažím fotit ptáky, ale bohužel můj nejdelší objektiv je 135mm a to nestačí. Pokud si mohu vybrat, fotím nejraději krajinu a obecně přírodu. Taky rád chodím fotit lidi, festivaly a slavnosti do mayských vesnic, kde místní lidé žijí pořád v dřevěných chýších a dodržují staré mayské tradice.

Jako profesi uvádíte manažer. V čem spočívá tato funkce v této části světa?

Moje práce spočívá ve vedení malé cestovní kanceláře TIDE Tours. Ta je součástí neziskové organizace TIDE, která se stará o ochranu přírodních parků na jihu Belize. Já organizuji výlety po Belize. Od jednodenních až po třítýdenní. Nejpopulárnější jsou jednodenní výlety do okolí Punta Gordy. Turistům můžeme nabídnout panenskou přírodu, mayské ruiny, fantastické farmy specializované na výrobu čokolády (tak jak to mayové dělali před 1000 lety), šnorchlování a rybaření. Také zajišťuji ubytování a letenky pro turisty, kteří přijedou až k nám na jih. Na konci roku všechny vydělané peníze vracím zpátky do neziskové organizace TIDE, která je používá na různé další projekty.

Dle vašeho vyprávění máte zajímavou práci v nádherném kousku zeměkoule. Ženu jste poznal daleko od domova. Jistě Vám i Vaší ženě chybí rodina, přátelé. Jak si velkou vzdálenost vynahrazujete?

Samozřejmě že nám domov trochu chybí (rodina, kamarádi, jídlo – české mě, anglické Nicole, a to pivo v Belize taky není jako doma, no a ani slivovice se tady nedá koupit). Ale vzhledem k tomu, že oba máme přístup na internet, není tak těžké držet krok s novinkami doma i u kamarádů. Speciálně Facebook nám v tom hodně pomáhá. No a když je potřeba něco nutně a rychle vyřídit, zavoláme telefonem, popřípadě zavolají rodiče přes IP adresu. S telekomunikacemi je v Belize velký problém v tom, že tu byly nedávno znárodněny a vláda blokuje přístup k hlasové službě Skype. Tím přinutí všechny uživatele internetu používat pouze telefony, což samozřejmě přináší nemalé zisky do státní kasy. Občas se také vypravíme domů. Naposledy to bylo na loňské Vánoce a pochopitelně na naši svatbu v červnu 2010. Návštěva u rodičů v ČR a UK je ale složitý, organizačně-logistický oříšek, a připravuje se dlouho dopředu.

Do rodných zemí se s ženou tedy rádi vracíte. Svatba je výjimečná událost. Jak často se Vám daří navštěvovat své rodiště v běžném životě?

Domů se samozřejmě rádi vracíme. Jak už jsem se zmínil, byli jsme doma dvakrát během 7 měsíců, ale jedná se o naprostou výjimku. Ono hodně záleží na tom, kde zrovna bydlíme. Z UK to stojí pár liber, tedy když seženete dobrou (levnou) letenku s EasyJetem a nebo jinou nízkonákladovou společností. Z Hondurasu a Belize to je finančně velice náročné, a proto je výletů domů mnohem méně.

Mnoho lidí si nedokáže představit omezení využívání komunikace např. přes Skype, které by způsobila vláda v zemi, ve které žijí. Jsou v Belize ještě nějaké jiné politické problémy, které se dotýkají obyčejných lidí?

Já bych to nenazýval politické problémy, přestože se tady dějí věci, nad kterými zůstává (evropský) rozum stát. Tak je to ale ve většině zemí třetího světa. Například pokud si sem chcete přivézt nějaké věci (vaše věci, dávno používané), musíte zaplatit dovozní daň od 15% až po 50% (výška daně záleží na celníkovi a také na tom, jaké kdo má kontakty). Pokud chcete žít v zemi jako je Belize, musíte se smířit s tím, že státní úředníci pracují tak na 20%, a proto je důležité si udělat kontakty na správných místech. Občané Belize (žije tu jenom 350 000 lidí) jsou na to zvyklí a nikomu nepřijde divné, že například úřad pro vydávání řidičských
průkazů nemá žádné řidičské průkazy na skladě a musíte počkat třeba 2 měsíce, než jim přijdou. Toto jsou ale celkem malé problémy. Důležité je, že Belize je ekonomicky a politicky stabilní stát. Nemusíte mít strach, že dojde k revolucím a převratům tak, jako nedávno v Hondurasu.

Je možné se v zemi jakou je Belize Vaší profesí dobře uživit? Popřípadě, kteří lidé se tam mají nejlépe a naopak?

Já i moje manželka máme stálou práci, a proto máme prostředky na to, abychom si mohli pronajmout dům na pobřeží, živit sebe, dva velké psy a ještě dokázali něco ušetřit. Ale pokud by jeden z nás ztratil práci, už bychom to finančně nezvládli. Belize je na živobytí velice drahou zemí. Sousední Guatemala, Mexiko a Honduras jsou o hodně levnější. Je to tím, že na rozdíl od okolních zemí se skoro všechno musí do Belize dovážet. A díky tomu, že například potraviny a alkohol se nesmí dovážet ze sousedních zemí, dováží se vše ze Spojených států. Jídlo tu stojí stejně a někdy i o něco víc než ve Spojeném království. Benzín je tak drahý jako v České republice. Samozřejmě tady žije dost chudých lidí, zvláště na vesnicích a také v hlavním městě Belize City. Nejlépe se mají úředníci, kteří zastávají vyšší pozice ve státní správě. No a také majitelé velkých firem (pár jich tady také žije) a lidé, kteří pracují pro mezinárodní neziskové organizace působící v Belize. Pracovníci v oblasti turistického ruchu se také nemají špatně.

Máte plány usadit se v Belize natrvalo nebo je to jedna ze zastávek v putování po světě za poznáním a za prací?

Bude to pravděpodobně jedna ze zastávek. Naše pracovní víza se musí každý rok obnovovat a zatím to vypadá tak, že to bude náš poslední rok v Belize. Nic není definitivně rozhodnuto, ještě uvidíme. Žádné určité plány ještě nemáme.

Jak jste se dozvěděl o projektu WoL?

Já jsem se o projektu WoL dozvěděl až na vlastní svatbě v červnu 2010. Tu fotografoval Zdeněk Dvořák a během příprav na obřad (on stále fotil) jsme si normálně povídali. Když zjistil, že žiji v Belize a rád fotím, zmínil se také o WoL. Byl svatební den ráno a já jsem vnímal tak maximálně 20% toho, co se dělo kolem mě. Teprve až když po všech oficialitách a ceremoniích nastala volná zábava, vrátili jsme se se Zdeňkem k tématu WoL. Ukázal mi jeho týdny a musím říct, že mě to nadchlo. Jako první týden jsem fotil náš přesun z České republiky do Belize. Přiznávám, že vyfotit 9 fotek, které vystihnou činnosti a nálady každého dne, je pro mě dosti náročné. Sedím celý den před počítačem v práci, no a pak ještě i doma. S překvapením jsem zjistil, že fotím věci, situace a postřehy, kterých jsem si nikdy nevšiml, natož abych je vyfotil. V tom je pro mě tento projekt zajímavý.

týdny uživatele Karel Kuran