Nela Boudová, foceno pro Ženu a život. Olympus E-3, objektiv 12-60 mm/4, čas 1/125 s, s použitím blesku. Foto Vlado Kníž

Kdy fotografovat portrét a figuru

Za dobrého světla. Brzy ráno při východu slunce, nebo naopak večer při západu, kdy je světlo měkké a modelu nedělá problémy se do něj dívat. Má i příjemné teplé zabarvení. Použijete-li umělé osvětlení (ateliér), případně zábleskové zařízení v exteriéru, není problém fotit za žádných okolností.

Profesionální finta

Kombinace denního a zábleskového světla (časem a clonou ovlivním stávající světlo, clonou a nastavením výkonu zábleskové světlo). Nastavte expozici na denní světlo a poté už nastaveným hodnotám clony a času přizpůsobte sílu záblesku, aby pleť byla naexponována správně. Tak lze vytvořit zajímavou a dramatickou atmosféru.

Kde fotografovat portrét a figuru

Stačí přirozené prostory, kam dopadá denní světlo. Záleží na tom, koho portrétujete nebo v jaké situaci ho chcete zachytit. Např. při focení plavčíka zvolte prostředí bazénu, pro architekta městskou zástavbu… Obecné pravidlo neexistuje. Je důležité, aby byl prostor fotogenický, případně pomáhal vystihnout charakter fotografovaného.

Nastavení aparátu

Používejte manuální nastavení, kde máte vše pod kontrolou. Citlivost 100 ISO (lze i vyšší), clonu menší (max. 8). Pokud chcete konkrétnější prostředí, volte širší objektiv (např. Zuiko 7–14 mm, ale také Zuiko 12–60 mm) a nižší clonu, aby bylo ostrostí (neostrostí) řečeno, na koho je kladen důraz. Čas nastavte v závislosti na světelných podmínkách a cloně. Při horších (pokud vychází, že čas je menší než ohnisková vzdálenost použitého objektivu) je lepší stativ. V ateliéru použijte nejkratší synchronizační čas. Je-li možnost s ním hýbat, na focení modelu v pohybu použijte čas kratší.

Jak fotografovat portrét a figuru

Důležitý je koncept, tj. koho, proč, jak a kde fotit. Následuje práce se světlem. Sledujte, co dělá na tváři, jaké vrhá stíny, zda není modelu nepříjemné.

Tonya Graves, 2007, foceno pro Ženu a Život. Hasselblad, objektiv 50 mm/5,6; 1/125 s	Bára, 2006, Irsko. Olympus E-3, objektiv 50 mm/2,0; 1/60 s	Laco Lučenič, 2007. Olympus E-3, objektiv 12–60 mm/3,5–4,0; 1/200 s
Příklad snímku, který zachytil výrazně projevené emoce. Foceno při denim světle širokoúhlým objektivem.	Počkejte na světelnou atmosféru, která spolu s přiznaným prostředím umocní pocit fotografovaného.	I když technika pokročila, stále se dá fotit na klasický ČB film (lze udělat i z digitálních dat). Černobílá umožňuje soustředit se víc na rysy a výraz.
Foto Vlado Kníž	Foto Vlado Kníž	Foto Vlado Kníž

Objektivy

Obecně platí zásada používat „portrétní“ objektivy, to znamená s ohniskem od 60 do 120 mm pro kinofilm. Nejméně deformují a současně dávají možnost rozostřit pozadí. Chcete-li portrétovaného zasadit do konkrétnějšího prostředí, zvolte širokoúhlý objektiv. Naopak když potřebujete model odsadit, případně ho dát na neutrální pozadí a nemáte k dispozici ateliér, použijte teleobjektiv a pomocí hloubky ostrosti pozadí rozmažte.

Zapamatujte si

Navodit uvolněnou atmosféru, navázat kontakt s modelem. Na fotografii je až moc vidět, když se nudí nebo je duchem nepřítomný. Pokud se podaří vykouzlit emoce, je to ku prospěchu. Počkejte na situaci, kdy se portrétovaný uvolní – bude se chovat přirozeněji, méně strnule. Čím víc ho vyhecujete, tím lépe bude snímek vypadat.

Obsah snímku

Obsah by měl jednoznačně vypovídat o portrétovaném. Využití dobrého světla, prostředí a nálady fotografii posune dál. Model nemusí být nutně rozpoznatelný, může ho vystihovat zbytek snímku.

Pomůcky

Světlo je kamarád, ale občas leze tam, kam nemá. Proto používejte sluneční clonu. Při horších světelných podmínkách je dobré mít po ruce stativ. Zábleskové zařízení (může to být i blesk na aparátu, stačí, když se dá trochu regulovat) pomůže vytvořit světelnou atmosféru, která se v realitě nenachází. Příklad snímku, který zachytil výrazně projevené emoce. Foceno při denním světle širokoúhlým objektivem.

Vlado Kníž je portrétní fotograf na volné noze žijící v Praze, e-mail: vladokniz@atlas.cz

Ve spolupráci s partnery:

Olympus E-510, objektiv Zuiko Digital 2,8-3,5/50-200 mm, Foto Dorian Hanuš

Kdy fotografovat pohyb

Pohyb je všudypřítomný, i jediný snímek vyjádří příběh, sekvenci jako v klipu. Pohyb není jen Formule 1 či olympijské hry. Je to dítě na houpačce, tancovačka i hospodská rvačka, ale také voda v potůčku či rybářův boj se sumcem.

Nastavení aparátu

Využíváme prioritu času (S) nebo manuální nastavení. Krátké časy nutí k minimální cloně a maximální možné citlivosti, dlouhé časy k použití stativu a kabelové spouště. Zajímavý je relativně dlouhý čas v kombinaci se zastavením pohybu bleskem. Lepší bývá synchronizace na druhou lamelu, kdy jsou šmouhy pohybu ZA objektem (při první lamele PŘED). Nepoužívejte motivové programy ani automatiku.

Kde fotografovat pohyb

Časem odhadnete, kam se postavit, aby pozadí nerušilo (obloha, jednotvárná plocha), ale dokreslilo prostředí (diváci, cílová páska). Vděčné jsou noční záběry ze stativu (tok světel projíždějících vozidel).

Jak fotografovat pohyb

Jsou dvě možnosti, třetí je jejich kombinací. První „zmrazí“ pohyb a ukáže každý detail. U skutečně rychlé akce jde o jedinou možnost zachycení (kapky potu po úderu do hlavy boxera). Vyžaduje co nejkratší čas (1/1000 s i méně); lze lehce přisvítit bleskem, neměl by však překrýt přirozené osvětlení. Druhá možnost je rozmazání pohybujícího se objektu. Bývá výtvarnější. Vyžaduje delší čas (1/30 s i několik sekund). Zajímavé je sériové snímání, které umožní vybrat nejvýstižnější snímek nebo sestavit seriál (nepřehánět počet snímků, méně bývá více). Používám Olympus E-3, profesionální stroj s bleskovým ostřením, což je velká výhoda.

Profesionální finta

V každém pohybu je řada prvků, které se opakují, a můžeme se na ně připravit. Jsou hráči, kteří střílejí z dálky, jiní kličkují až k brance. I na psovi a kočce poznáte, kdy zaútočí.

Olympus E-510, objektiv Zuiko Digital 14–54 mm/2,8–3,5	Olympus E-3, objektiv Zuiko Digital SWD 12–60 mm/2,8–4	Olympus E-510, objektiv Zuiko Digital 50–200 mm/2,8–3,5
Dlouhý čas dává vyniknout pocitu pohybu. Čím delší expozice, tím víc se voda mění ve „vatu“. Nebojte se ani několikavteřinových expozic. Vyžadují ale pevný stativ.	Pevný stativ, dlouhý čas (15 s) a světla jedoucích aut se promění v zářící řeku. Námět, na kterém poznáte kvalitu optiky přístroje. Objektiv Olympus Zuiko Digital si s protisvětly i velikým kontrastem záběru poradil excelentně.	Dlouhý čas většinou vyjádří pohyb přesvědčivěji než tisícina vteřiny. Ideální bývá kombinace čitelného, pomalu se pohybujícího a podstatného (obličej, tělo) s pohybovou neostrostí rychleji se pohybujících částí (zde ruce a nohy, u vrtulníku listy rotoru). Časem se naučíte expozici odhadnout. Zkoušejte varianty, vyberete namonitoru.
Foto Dorian Hanuš	Foto Dorian Hanuš	Foto Dorian Hanuš

Objektivy

Teleobjektivy dovolí zachytit detaily, potlačují pozadí, zplošťují perspektivu. Jsme vzdáleni od děje a nerušíme. Výhodné jsou ty světelné – umožní zkrácení času a malou hloubkou ostrosti vypíchnou snímaný objekt (používám Zuiko 35–100 mm/2 s vynikající kresbou v základní cloně). Kratší ohnisko vtahuje do děje, zdůrazňuje popředí. Pro horský potok nebo vodopád snímaný dlouhým časem pro zdůraznění pohybu vody je vhodnější širokoúhlý objektiv.

Zapamatujte si

Základem úspěchu je znalost prostředí a aktérů. Podle záměru fotografovat časem co nejkratším, nebo naopak vhodně dlouhým. „Zlatá střední cesta“ k dokonalému snímku pohybu nevede. Nejlepší okamžik bývá těsně před vyvrcholením pohybu. Je lepší v klidu vybírat z deseti snímků než jeden prošvihnout. Vhodný detail bývá lepší než celek.

Pomůcky

Pro krátké časy co nejvíc světelný objektiv, případně stativ monopod a výkonný blesk. Výhodná je možnost sekvenčního snímání. Snímkům v protisvětlech prospěje sluneční clona. Nejdůležitější pomůckou je důkladná příprava a rozvaha fotografa.

Obsah snímku

Může být informativní nebo emotivní. V každém případě by měl sdělit vše, co jsme chtěli ukázat, a rušivé prvky, kterým se ne vždy dokážeme vyhnout, by měly odvádět pozornost co nejméně (často lze řešit až vhodným výřezem, ale myslet už před vlastní expozicí).

Dorian Hanuš, fotoreportér, pracoval více než 35 let v předních českých denících a časopisech, www.photodorian.eu.

Ve spolupráci s partnery:

Podvečerní atmosféra Olympus E-330, objektiv 14-54 mm/2,8-3,5, Foto Bohumil Eichler

Kdy fotografovat krajinu

Za každého počasí, v každé roční době a skoro v každé denní hodině. Ale musí se v ní něco dít. Vděčné jsou ranní a podvečerní nálady (opary, dlouhé stíny) nebo dramatická obloha. Nudné bývají záběry za poledního slunce s blankytnou oblohou.

Profeisonální finta

Krajinu zásadně fotografovat do formátu RAW, ale současně na malý JPG, který se rychleji otevírá a snadno prohlíží. Jednoznačně špatné záběry smazat hned, ty sporné až doma v počítači.

Kde fotografovat krajinu

Mnozí preferují krajinu bez civilizačních prvků a lidí. Ale zajímavá může být i cesta, hrad na horizontu nebo moře s rybářským přístavem. I vhodně zakomponované postavy snímek oživí.

Čím fotografovat krajinu

Kompaktem, nebo zrcadlovkou? Čím dokonalejší technika, tím je snímek prokreslenější a výraznější. Podstatná je kvalitní optika objektivu. Používejte sluneční clonu nebo zastínění objektivu rukou.

Jak fotografovat krajinu

Uvidíte-li poutavý námět, vyhlédněte si místo a záběr pečlivě nakomponujte. Udělejte snímky s různou expozicí, různým ohniskem, z různých pozic. Zkušenější fotograf pozná, kdy slunce svítí ze špatné strany (v popředí je neprokreslený stín) nebo kdy by scenerii prospělo rozptýlené světlo (fotografování potoků a vodopádů ve stržích), a vrátí se ve vhodnější dobu.

Nastavení aparátu

Fotografujte v nejméně komprimovaném formátu JPG, ale nejlépe v RAW a v rozšířeném barevném prostoru Adobe RGB – obsahuje maximální množství dat. Nastavujte nejnižší citlivosti (100 ISO), ty mají vliv na prokreslení. U saturace/sytosti volte vyšší stupeň. Volbou expozice (případně korekce), která srovná křivku histogramu na střed rámečku, zajistíte maximální tonální prokreslení. I při vícebodovém autofokusu nastavujte jen středový – ostření bude víc pod kontrolou. Vyplatí se pracovat v manuálních režimech aparátu.

Olympus E-510, objektiv 50-200mm/2,8-3,5	Olympus E-3, objektiv 300 mm/2,8	Olympus E-3, objektiv 12-60 mm/2,8-4
Jarní a podzimní ranní mlhy rozčlení krajinu na tajemné kulisy. Je nutné si přivstat, protože slunce mlhu brzy rozpustí. Předem si vyhlédněte vyvýšené místo s dobrým rozhledem.	Slunce v krajině kreslí světlem a stíny, vytváří prostor a zajímavé linie i v jinak plochém obrazu a zvýrazní i drobné struktury. Nejlépe kreslí ráno a vpodvečer, když je nízko nad obzorem.	Při západu slunce se vyplatí fotografovat i po slunci. Tedy nejen zapadající kotouč, ale také prostor, který je nasvícen zčervenalým světlem. Modř oblohy zbarví stíny sytým studeným odstínem.
Foto Bohumil Eichler	Foto Bohumil Eichler	Foto Bohumil Eichler

Objektivy

Krajinu lze fotografovat objektivy od rybího oka až po teleobjektivy protažené telekonvertorem. Každé ohnisko vyžaduje jiný přístup, ale přináší zajímavé tvůrčí možnosti.

Zapamatujte si

Pečlivě ostřit, nejlépe jedním ostřicím bodem. Neclonit na clonu 16 a výše – zhoršuje se kresba. Zapnout stabilizátor nebo použít stativ. Zajímavý motiv snímat s různou expozicí, různým ohniskem, z různých stanovišť. Doma u monitoru pak snadno vyberete nejlepší. Na vycházky do přírody si vezměte karty s dostatečnou pamětí a náhradní baterie.

Pomůcky

I v době stabilizátorů se vyplatí používat stativ. Krajina by měla být v celé ploše ostrá (pokud opak není záměr autora), proto cloníme více než jindy a dlouhý čas snímek snadno rozmaže. Stativ je nezbytný při delším ohnisku, při fotografování ranní nebo podvečerní krajiny, kdy je méně světla. Ani s možnostmi softwarových filtrů nelze podcenit ty klasické skleněné nebo akrylátové. Polarizační filtr krajinu obvykle projasní a zkontrastní. Šedý přechodový ztmaví přesvícenou oblohu. Důležitá pomůcka krajináře je vodováha.

Obsah snímku

Snímek má být bohatý na zajímavé linie, struktury, dominantní prvky, světla a stíny, barevné plochy. Neměl by být přeplácaný a zmatečný. Měl by mít určitou harmonii a řád, neměl by být „placatý“. Musí mluvit sám za sebe, aniž by vyžadoval komentář. Dobrý snímek krajiny není jen holý dokument, ale i vyjádření pocitů autora.

Bohumil Eichler je držitel titulu QEP, člen správní rady APF ČR, člen výboru OOA-S a provozovatel workshopu České Švýcarsko, www.fotoeichler.cz.

Ve spolupráci s partnery: