U Prčíkových se pořád něco děje. Pan Prčík je člověk, který nedokáže prosedět den u televize nebo jej strávit u pivečka v hospodě. I to je jeden z důvodů, proč má v hospodářství kromě prasete, slepic a kozy i tři koníky.
Ti samozřejmě něco spořádají. Seno z vlastní produkce již dávno došlo a tak se seno kupuje ve velkých balících. Ty se pomocí vysokozdvižných vidlí uskladňují do seníku nad stájí. Je nutné je postavit na výšku a na délku, aby se do vrátek vešly. Tím se projeví fyzika. Páka a gravitace udělají své. Předek traktoru je lehký a tak se u těžších balíků začíná převracet. Nejdříve se dá asi 50 kg závaží na přední nápravu. Jenže u těžších balíků to nestačí. Většinou zaskakovala jako živé závaží moje žena Lenka. U tohoto balíku, který byl extrémně slisovaný a tím i těžký, jsem naskočil já. Mých 80 kg a závaží nestačilo. Přední kola traktoru šla stále vzhůru. Co teď?
Padla hláška, tak a teď tam musí babička (paní Prčíková). Vše bylo myšleno s humorem a nadsázkou. Jenže ona vyskočila na stupínek a přední část traktoru bez problémů vylezla. Lehla si na břicho a udělala tak poprvé v životě živé závaží. Po několika minutách byl balík pod střechou a babička zase slezla.
Prostě neplánovaný moment ze života na vesnici, kdy si člověk musí poradit po svém.