Nedaleko mého domu vede hlavní silnice, po které chodím nebo jezdím téměř denně. Jednoho dne, když jsem čekal na kole na semaforu, všiml jsem si, že “dnes je něco jinak“.Můj pohled padl na kanál přede mnou nebo spíš pode mnou. Pracovníci města zde něco čistili a při kladení víka zpět zřejmě ztratili z očí vnější souvislost. Pochopil jsem hned svou šanci. Fotografie je pro mě osobně významná z několika důvodů.
Je to jedna ze tří fotek, kvůli kterým jsem musel hodně brzo vstávat – což nemá rád asi nikdo. Ulice je přes den hodně frekventovaná, a tak by bylo focení jinak nemožné. V úvahu připadala bohužel jen neděle za svítání.
Na fotografii se mi líbí, že je na ní ukázano, jak málo (graficky) stačí, aby se mohli vyprávět různé příběhy. Člověk se ptá, jestli byli pracovníci tak hloupí a nevšimli si jak to má být správně či si všimli svého nechtěného vtipu, ale už to tak nechali a nebo to udělali schválně “just for fun”? To už se asi nikdo nedozví.
Na tomto snímku je pro mne ale nejdůležitější skutečnost, která je důkazem toho, že není potřeba procestovat celý svět, aby člověk objevil něco nového. Kanál se nachází 150 metrů od vchodu do našeho domu. Pokaždé, když tu fotografii vidím, tak si to připomínám.
O několik měsíců později byla ulice přestavěna a bílé čáry byly všude smazány. Zůstalo jen svědectví o komičnosti světa.